Старонка:Kantyczka (1914).pdf/59

З пляцоўкі Вікікрыніцы
Гэта старонка не была вычытаная

Što nie daŭ bratu chleba,
Jak była ŭ im patreba,
Płatu maju ad nieba.

Dastatki i puhary
Pamahli ŭ hetaj kary,
Što nia pomniŭ achwiary.

Za sajety i słuhi
Złyje tuzajuć duchi
I ŭ smale wučać skruchi.

Z aksamitaŭ abdziorty,
U wahoń wiečny ŭpiorty,
Ja ciarplu tut lichoty.

Charastwo zlezła z cieła,
Wysach twar ačarnieły,
Šyja akačanieła: